Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 

hooory 

Zuzana Jirovská
139 alb 4 201 zobrazení 7 oblíbených alb
Dívat se pozorně kolem sebe je tolik, jako dvakrát žít.
- Leonardo Da Vinci

Prosím o respektování autorského práva.
Děkuji

Udělejte si ze svých alb kalendář

Ideální jako dárek nebo jen tak pro sebe na památku.
Levně, rychle, jednoduše.



reklama

12 fotek, včera, 7 zobrazení, přidat komentář | události
26 fotek, včera, 3 zobrazení, přidat komentář | události
Datace: 1870; 1928 (přestavba)
Architekti: Bohumil Tesař (původní novorenesanční stavba); Karel E Ort a Stanislav Bechyně (přestavba)

Současný palác vznikl rekonstrukcí domu postaveného v roce 1870 podle projektu Bohumila Tesaře. Objekt na tehdejší třídě Viktoria (dnes Národní třídě) v roce 1919 zakoupili manželé Václav a Otilie Kleinhamplovi a tři roky poté začali s jeho rozsáhlou přestavbou. Koncepce domu byla jasně určena od počátečních prací na projektu. Hlavním východiskem byla výhodná poloha objektu na rozhraní Starého a Nového města pražského. Výsledkem přestavby, ukončené v roce 1928, byli čtyři dvorní trakty o pěti podlažích na pozemku nepravidelného tvaru. Na východní straně k základnímu lichoběžníku přiléhají dvě křídla obdélníkového tvaru.

Palác sloužil především společenskému vyžití. Vzniklo zde kino (až pro tisíc návštěvníků), vinárna, kavárna, kulečníkové síně, taneční parket s pódiem a své místo si zde našlo i rychlé občerstvení - automat. Hlad mohli kolemjdoucí zahnat rovněž ve vyhlášeném lahůdkářském obchodě. V pronajatých prostorách se nacházela řada dalších obchodů a ve vyšších patrech byly kanceláře a byty.

V roce 1945 byl palác znárodněn a do roku 1989 se zde vystřídalo hned několik uživatelů, což přispělo k chátrání celého objektu. V květnu 1991 byl objekt vrácen potomkům rodiny Kleimhamplovy, kteří ho postupně opravují a udržují.
53 fotek, včera, 1 zobrazení, přidat komentář | události
Datace: 2016 (rekonstrukce)
Architekti: Petr Hlaváček a Magdalena Hlaváčková

Divadlo Image sídlí v suterénních prostorách paláce Metro, kde od roku 1928 fungovalo stejnojmenné kino. Moderní kinosál se s kapacitou až tisíc diváků řadil k největším v Praze, kromě sálů tu byly šatny, promenáda, kuřácký salónek a bufet.

Po znárodnění paláce v roce 1945 se v kině promítalo ještě do šedesátých let. V roce 1968 bylo kino rekonstruováno na veřejné studio Československého rozhlasu, které zde dalších deset let působilo. Od roku 1985 prostory sloužily jako skladiště Laterny magiky a následně po revoluci (1992 - 2002) byly využívány společností provozující tzv. laser games.

Poslední kapitolu spletité historie napsali majitelé a provozovatelé Divadla Image Eva Asterová a Alexander Čihař, kteří se rozhodli zdevastované prostory přestavět na moderní divadlo. Rekonstrukce podle projektu architektů Magdy a Petra Hlaváčkových začala koncem června 2015 a trvala pouhých devět měsíců. Divadlo Image se poprvé otevřelo veřejnosti v březnu 2016 a funguje dodnes v plném každodenním provozu.
Jeho repertoár je postaven na kombinaci černodivadelní techniky, tance a pantomimy.
Dnešní soubor čítá více než padesát tanečníků, herců a techniků působících pod vedením umělecké ředitelky Evy Asterové.
116 fotek, včera, 7 zobrazení, přidat komentář | události
datace: 16. století (renesanční palác); 17. století (barokní přestavba); 1921 - 1925 (rekonstrukce Michnova paláce a stavba Tyršova domu)
Architekti: Ulrico Aostalli de Sala (renesanční palác); František Krásný

Michnův palác je budovou s velmi pestrou historií plnou proměn. V místě někdejších sadů a vinic v předměstské osadě Újezd si nechal koncem 16. století hrabě Jan Vchynský z Vchynic vystavět renesanční letohrádek od italského architekta Ulrica Aostalliho de Sala. Každý z řady následujících šlechtických vlastníků prováděl další úpravy a drobná rozšíření, až z původního letohrádku vznikla vila s velkou zahradou. Své jméno nese po císařském dvorním úředníku Pavlu Michnovi z Vacínova, který ji koupil v roce 1623 a nechal kompletně přestavět na velký a honosný palác. Součástí palácového komplexu byly v polovině 18. století dvě budovy, deset rezidenčních místností, dvě saly terreny, místnosti pro služebnictvo, kuchyně a stáje. Když pak v roce 1767 Michnův palác získala státní správa, zřídila v něm vojenskou zbrojnici a během dalších sto padesáti let došlo k nenávratnému poškození mnoha zdejších prostor. Na konci první světové války byl komplex kategorizován jako ruina.

Následně budovu získalo město Praha a v roce 1921 ji prodalo Československé obci sokolské, která poté provedla poslední přestavbu podle projektu architekta Františka Krásného.
Z renesanční doby se zachovaly fragmenty chiaroscurové malby, které se podařilo citlivě zrestaurovat, dále pak sgrafito, zbytky okenního otvoru, vstupní portál u bočního pravého křídla, okna v přízemí nebo okna ve 2. patře. Nejpozoruhodnější je manýristická fasáda do zahrady chráněná kamenným zábradlím. Kolmo k hlavnímu traktu paláce byl přistavěn nový objekt s velkou tělocvičnou ozdobenou reliéfy se sokolskou tématikou, ke které přílehály šatny a umývárny. V objektu se nacházely kuchyně, jídelna, výstavní síň i další ubytovací prostory. Sklepy pod tělocvičnou sloužily hospodářskému provozu a byl zde vybudován dvacet metrů dlouhý plavecký bazén, nejstarší v Praze. Někdejší zahrada a pozdější vojenský dvůr byl proměněny na lehko atletické cvičiště. Slavnostního otevření Tyršova domu, jak byl areál nově pojmenován po spoluzakladateli Sokola Miroslavu Tyršovi, se v květnu 1925 účastnil i prezident T. G. Masaryk.

Během socialismu využívaly budovy i zahrady Fakulta tělesné výchovy a sportu UK a Muzeum tělesné výchovy a sportu prezentující původní sbírku Tyršova muzea. V roce 1990 byl areál v restituci navrácen České obci sokolské.
144 fotek, včera, 1 zobrazení, přidat komentář | události
Datace: 2011
Architekti: DaM - Richard Doležal, Petr Malinský a Jiří Hejda

Kancelářská budova oblého až organického tvaru se nachází na trojúhelníkové parcele mezi tradiční blokovou zástavbou starého Karlína a novodobými objekty při Rohanském nábřeží. Kromě půdorysu stavby na první pohled zaujme rovněž výrazně plasticky tvarovaná fasáda tvořená vnitřním skleněným pláštěm a předsazenými vertikálními lamelami.
Barevné pojetí lamel kombinující pět odstínů - černou, antracitovou, stříbrnou, bílou a oranžovou - je údajně odvozeno z barev okolních karlínských činžáků.

Budova je užívána především k administrativním účelům, čemuž vyhovuje i její organické půdorysné uspořádání kolem několika komunikačních a servisních jader, umožňující variabilní kancelářské využití. Kvůli dostatečnému přístupu denního světla je uprostřed objektu situováno (opět organicky tvarované) atrium přes celou výšku budovy. Stavba byla navržena rovněž s velkým důrazem na ekologii a jako vůbec první administrativní objekt v ČR obdržela mezinárodně platný certifikát LEED Platinum, který je udělován stavbám za jejich celkový dopad na životní prostředí. V roce 2012 byla vyhlášena nejlepší kancelářskou budovou světa v prestižní soutěži MIPIM Awards v Cannnes.

Nyní zde sídlí centrála VIG ČR, Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group.
88 fotek, včera, 2 zobrazení, přidat komentář | události
Datace: 1928 - 1932
Architekt: František Roith

Objekt ministerstva je poslední historickou stavbou novoměstského nábřeží na pravém břehu Vltavy. Stavba, jejíž projekt byl vybrán ve veřejné architektonické soutěži, byla dokončena v roce 1932. Autorem návrhu je František Roith, žák Otto Wagnera a představitel tzv. oficiální pražské architektury. Jeho stavby se vyznačují kamenným obkladem s výrazným členěním pilastry, umocňujícím plnost a monumentalitu fasád. V návrhu interiéru se pak projevují první náznaky stylu art deco u nás. Svůj nezaměnitelný rukopis otiskl Roith například do budov Městské knihovny v Praze na Mariánském náměstí nebo Živnostenské banky (dnešního sídla ČNB).

Stavba se na rozdíl od sousední budovy ministerstva dopravy nenatáčí směrem k řece, ale na východ, k Těšnovu. V dobovém kontextu (před stavbou pražské magistrály) byl hlavní vchod směřován na dnes již neexistující Denisovo nádraží (Praha - Těšnov).
Strohost fasády je narušena sochařskou výzdobou nad vstupním portálem - alegorickými plastikami zemědělských prací.

Na hlavní vstup do budovy navazuje ústřední hala s pilíři obloženými leštěným kamenem, která je osvětlena okny z bílého skla s motivy zemědělské práce. Kamenná dlažba, obklady stěn a pilířů i kamenné sloupky zábradlí jsou v hnědých a šedých tónech, čímž podtrhují celkově strohou monumentalitu budovy.
17 fotek, ve středu, 10 zobrazení, přidat komentář
43 fotek, v úterý, 4 zobrazení, přidat komentář | události
"V průměru přibližně každých 15 sekund zazvoní na některém ze zdravotnických operačních středisek Zdravotnické záchranné služby tísňová linka 155 a přibližně každých 30 sekund vyjíždí z jedné z více než 300 výjezdových základen v České republice vozidlo zdravotnické záchranné služby k více než milionu výjezdů za rok.
365 dní v roce, 7 dní v týdnu, 24 hodin denně je zde funkční systém zdravotnické záchranné služby.

Náročnou a záslužnou práci operátorek, operátorů i záchranářů a záchranářek v terénu, bychom chtěli připomenout celostátní společnou akcí - Dnem linky 155. Věříme, že si zdravotničtí záchranáři připomenutí své práce zaslouží stejně, jako jejich kolegové v integrovaném záchranném systému.

Datum 15. 5. je zvoleno symbolicky, s odkazem na zdravotnickou tísňovou linku 155, která představuje nejdůležitější pojítko mezi těmi, kdo pomoc zdravotníků potřebují a záchranáři, kteří ji poskytují. Jsme totiž na funkčnost našeho systému právem hrdi a právě specializovaná tísňová linka 155 tento systém symbolizuje, když zprostředkuje přímý přístup veřejnosti ke zdravotnickému operátorovi. I díky tomu, že na "druhé straně" tísňové linky jsou zdravotníci - specialisté (což není samozřejmostí ani v řadě mnohem bohatších zemí), jsou výsledky našich záchranných služeb takové, jaké jsou - jedny z nejlepších na světě. Není například náhodou, že (díky propracovanému systému aktivní telefonické asistence) je Česká republika na světové špičce v poskytování laické resuscitace nemocným stiženým náhlou zástavou oběhu, což zcela zásadně zvyšuje naději na záchranu a uzdravení postiženého.

Zdravotnické záchranné služby v České republice jsou zřizovány na základě zákona o Zdravotnické záchranné službě jednotlivými kraji, aby jejich organizace co nejlépe reflektovala regionální specifika při zachování jednotné organizační struktury , materiálně technického a personálního vybavení. Po funkční stránce však tvoří zdravotnické záchranné služby v rámci IZS celek, který hranice krajů nerozlišuje. Hmatatelným důkazem toho tvrzení je nejen každodenní rutinní mezikrajská spolupráce či společná cvičení, ale například i jednotná podpora aplikace "Záchranka", jejíž využití podporují bez výjimky všechny krajské záchranné služby a Česká republika je tak jedním mála států na světě, která podobný, celostátně jednotný systém pro přesné přivolání pomoci provozuje.

I to by mělo demonstrovat společné připomenutí Dne linky 155 všemi zdravotnickými záchrannými službami v ČR."
AVON kurz  0
9 fotek, v pondělí, 1 zobrazení, přidat komentář
13 fotek, v pondělí, 11 zobrazení, přidat komentář
Káťa 26  0
25 fotek, minulou neděli, 4 zobrazení, přidat komentář
ZJ  0
1 fotka, minulou sobotu, 6 zobrazení, přidat komentář
8 fotek, minulé úterý, 1 zobrazení, přidat komentář
25 fotek, minulé úterý, 4 zobrazení, přidat komentář | události
Léta Páně roku 1978. Pražské metro zažívá revoluci v podobě jízd nových sovětských souprav 81-71.

Na prvním provozním úseku trasy C probíhá zkušební provoz souprav metra 81-71. Hned od prvních kilometrů bylo nutné veškeré provozní výsledky těchto zkušebních jízd pečlivě zaznamenávat a vyhodnocovat. Díky tomu bylo v těchto dnech, a prakticky až do srpna 1978, bylo možné potkávat na trase C jak průkopnice pražského metra, soupravy Ečs, tak jejich mladší sestry, soupravy 81-71, a to ve čtyřvozovém složení.
7 fotek, minulé pondělí, 1 zobrazení, přidat komentář
31 fotek, 6.5.2018, 2 zobrazení, přidat komentář
142 fotek a 2 videa, 5.5.2018, 4 zobrazení, přidat komentář
75 fotek a 2 videa, 4.5.2018, 3 zobrazení, přidat komentář
70 fotek, 3.5.2018, 2 zobrazení, přidat komentář
Nikoušek  0
1 fotka, 2.5.2018, 1 zobrazení, přidat komentář

Komentáře

přidat komentář

Rajce.net je největší česká sociální síť
zaměřená na sdílení fotografií a videí.

Nabízí neomezený prostor zdarma, snadnou a rychlou výrobu fotoknih i jiných fotoproduktů.